Úzkosti a úzkostná porucha

Efektivní léčbě úzkostí by měla předcházet diagnostická konzultace, při níž společně s klientem určíme přesný druh úzkostné poruchy, zjistíme míru její závažnosti, zvolíme nejefektivnější psychoterapeutickou metodu a v případě nutnosti doporučíme i případnou medikaci.

Úzkostné stavy

Úzkost lze definovat buď jako strach bez konkrétního předmětu, tedy často iracionální pocit napětí a obavy, jimž v naší mysli průběžně přiřazujeme různé důvody. Dále to může být strach z konkrétních předmětů či situací, které ovšem v běžném životě nebezpečné nejsou, popřípadě riziko vzniku ohrožení je velmi nízké. Typickým příkladem je strach z přeplněných prostor nebo jízdy dopravními prostředky.

Stavy úzkosti vnímá postižený člověk velmi intenzivně a jsou pro něj často matoucí. Přesto lze v pocitu úzkosti definovat čtyři jasné složky. Správně vedená léčba úzkosti by se měla věnovat všem čtyřem oblastem.

Kognitivní (myšlenkový) stav úzkosti

Po myšlenkové stránce je úzkost charakteristická negativními myšlenkovými řetězci. V případě generalizované úzkosti to mohou být myšlenky typu: něco hrozného se stane, nezvládnu plnit svoje běžné životní úkoly, selžu v práci, onemocním závažnou chorobou a mnoho dalších. V případě agorafobie pak zrychlené myšlenky typu: v tom obchodním domě se mi udělá špatně, omdlím a nikdo mi nepomůže. V případě sociální fobie jsou typické katastrofické scénáře, které se týkají předpokladu, že pozornost okolí bude kriticky zaměřena na úzkostného jedince, který se pak nutně před ostatními ztrapní, bude působit divně, zrudne, zpotí se nebo se mu budou třást ruce.

Emoční (pocitový) stav úzkosti

Základní emocí stavu úzkosti je strach a obavy, které mohou být doprovázeny i studem či pocitem smutku a beznaděje.

Tělesný stav při úzkosti

Každá emoce se projevuje i po fyziologické stránce. Pokud se na někoho například rozhněváme, pociťujeme to velmi jasně i po tělesné stránce. Pro stav úzkosti jsou obecně typické psychosomatické obtíže (odkaz na stranu psychosomatické obtíže), jako je bušení srdce, pocení, svírání hrdla, sucho v ústech, pocit na omdlení, bolest hlavy. Velmi častým tělesným symptomem úzkosti jsou také gastrointestinální obtíže, jako je bolest a tlak v žaludku, silná nevolnost (většinou bez zvracení), časté nucení na velkou či malou stranu.

Behaviorální stav (chování) při úzkosti

Ve stavu úzkosti přestává být naše chování svobodné a stává se často postupně a nevědomě předprogramovaným. Nejčastějším typem úzkostného chování je vyhýbavé chování. Stresující situaci či objektu se vyhneme tím, že se z plánované akce omluvíme, nalezneme jiný způsob dopravy nebo poprosíme, aby za nás něco vyřídil příbuzná. Rovněž zajišťovací chování je velmi časté. Typickým příkladem jsou opakovaná vyšetření zdravotního stavu, opakovaná kontrola stavu věcí nebo opakovaná volání blízkým lidem, zda jsou v pořádku. U úzkostných lidí se také může vyvinout závislé chování, kdy jsou určité běžné činnosti (nakupování, cestování) schopni vykonávat pouze v přítomnosti blízkého člověka.