Druhy závislosti

Tak jako neexistují dva stejní lidé, neexistují dvě stejné závislosti a jeden obecný recept, jak závislost léčit. Ke každému člověku je třeba v rámci psychoterapie přistupovat jako k jedinečné lidské bytosti se zcela individuálními problémy. Například závislost na alkoholu se projevuje řadou způsobů.

Piju denně, jsem ok

Ohroženi nejsou jen takzvaní hladinkáři, kteří pijí denně, aniž by dosáhli stavu opilosti a alkohol pro ně představuje spíše jakousi náhradní medikaci, s jejíž pomocí bojují s trýznivými myšlenkami a která jim např. pomáhá po náročném dni usnout. Tito konzumenti se dlouhodobě oslabují, dochází k úbytku psychických a fyzických sil a k potřebě zvyšovat dávky návykové látky.

Jsem OK, ale občas jsem K.O.

Nebezpečná je i takzvaná nárazová intoxikace, kdy je závislý schopen řadu dní fungovat bez návykové látky nebo jí konzumovat za určitých okolností v přiměřené míře. Po určité době se však u něj vystupňuje vnitřní napětí a dojde k jednorázovému excesu, doprovázenému mimořádně silnou opilostí.

Závislý, který je v běžném životě často zcela svědomitý, v důsledku tohoto excesu sám před sebou i před okolím „selhává“, stává se „nezodpovědným“. Vystřízlivění je pro něj spojeno se značným tělesným, ale především psychickým utrpením.

Vydržím nepít dlouho, ale pak…

Velmi trýznivým typem škodlivé konzumace je takzvaný kvartální alkoholismus, kdy závislý po (někdy několikaměsíčním) bezproblémovém období podlehne alkoholu nebo jiné návykové látce na několik dní. Během tohoto excesu nezřídka dojde ke zdravotní či finanční újmě, ke ztrátě důvěry ze strany rodiny, přátel nebo zaměstnavatele. Nejtíživější je ale ztráta důvěry v sebe sama a oslabená sebeúcta, kterou kvartální piják po vystřízlivění pociťuje. Nebezpečná je rovněž tendence závislého zkracovat bezproblémová období. To, že si svůj problém včas přiznáme, svědčí o velké vnitřní síle. Čím dříve začneme naše nezdravé vzorce chování řešit, tím vyšší je šance na jejich změnu.