Smíšená úzkostně-depresivní porucha
Častá diagnóza, v níž se propojují úzkost, vyčerpání a přetrvávající smutek
Potíže bývají dlouhodobé a výrazně zasahují do každodenního fungování. Přesto často zůstávají nerozpoznané nebo podceňované.
Odborné zdravotnické zařízení
Duševní zdraví pod jednou střechou
Co je smíšená úzkostně-depresivní porucha
Smíšená úzkostně-depresivní porucha je poměrně častou diagnózou, která postihuje ženy dvakrát častěji než muže. Aktuální studie poukazují na to, že úzkostně-depresivní poruchou v současnosti trpí 8 % až 10 % populace.
Je prokázáno, že úzkostně-depresivní porucha vede průměrně k delší pracovní neschopnosti než „čistá“ deprese. Jedná se o závažnou diagnózu, která bohužel v ordinacích praktických lékařů často zůstává nerozpoznána nebo je podceňována.
Typické příznaky
Postižení jsou v důsledku svých táhlých obtíží vystavováni chronickému stresu, klesá jejich výkonnost, obranyschopnost organismu a dochází k výraznému poškození kvality života.
Nejčastější projevy
Stavy úzkosti
Stavy úzkosti se dostavují velmi často, a to bez zjevných objektivních důvodů. Konkrétní důvody obav si postižený nachází sám a většinou jsou spojeny s jeho domnělým, nebo reálným, ale neúměrně zveličeným selháním v minulosti, které pak projektuje i do budoucnosti.
Úzkost je doprovázena různými nepříjemnými fyziologickými změnami, které se projevují sevřením hrdla, pocením, sevřením žaludku, nevolností, bolestí hlavy a podobně. Tyto projevy jsou ale ve srovnání s masivním návalem úzkosti, ke kterému dochází například při panické atace, mírnější.
Většinou ale nejsou časově omezené a obtěžují trpícího delší dobu.
Deprese při úzkostně-depresivní poruše
Pacienti s úzkostně-depresivní poruchou pociťují často smutek, beznaděj, vyčerpání a často také ztrácejí schopnost rychlého rozhodování. Trpí kolísáním nálady a jsou emočně nestabilní.
Jejich potíže však nedosahují míry klinické depresivní epizody. Jsou většinou schopni vykonávat svoji profesi i běžné denní úkoly, trápí je ale demotivace, vyčerpanost a poruchy imunity.
Jejich výkony v profesní i sociální oblasti se v důsledku úzkostně-depresivní poruchy snižují a často se omezují pouze na splnění toho nejnutnějšího. Postižení se stahují do sebe, vyhýbají se společenskému životu a mají snížené sebevědomí a často i pocity bezcennosti.
Kdy je dobré vyhledat pomoc
Myslíte, že potřebujete pomoci nebo chcete mít alespoň více jasno? Objednejte se na nezávaznou vstupní a diagnostickou konzultaci nebo nám prostě zavolejte, rádi Vám poradíme a se vším pomůžeme.
Úzkostně-depresivní porucha a alkohol
Lidé, kteří trpí úzkostně-depresivní poruchou, jsou bohužel ohroženi závislostí na alkoholu více než běžná populace. Alkohol má relaxačně-sedativní účinky, ze kterých úzkostní lidé krátkodobě profitují a nacházejí tak přechodnou úlevu.
Velice často se u nich rozvíjí patologický vzorec pití, kterému se říká sebemedikační alkoholismus. Při tomto druhu závislosti se neopíjejí do stavů euforie nebo ztráty kontroly, často se dostávají jen do stavu „normálu“, v němž nepociťují úzkost a mohou tak například usnout.
Alkohol ale nabourává již tak křehkou rovnováhu neurochemického prostředí v mozku postižených, což vede k trvalému psychickému vyčerpání a zhoršování úzkostných stavů, které jsou samotnými spouštěči touhy po alkoholu. Trpící se pak ocitá v bludném kruhu a většinou si není schopen sám pomoci.
Velice podobná závislost může vzniknout i na lécích, které obsahují benzodiazepiny, a na lécích na spaní.
Když se přidá závislost
Při léčbě úzkostně-depresivní poruchy, kterou doprovází závislost, je třeba věnovat paralelní pozornost i tomuto problému. Velmi pozitivního efektu lze dosáhnout terapií Kontrolované konzumace.
Léčba smíšené úzkostně-depresivní poruchy
Při léčbě smíšené úzkostně-depresivní poruchy má primární postavení intenzivní psychoterapie, metodou první volby pak bývá ve většině případů kognitivně-behaviorální terapie. Psychoterapii je vhodné doplnit relaxační terapií a nácvikem dechových strategií pro zvládnutí tělesných projevů úzkosti.
V případě chronického průběhu choroby je třeba doplnit psychoterapii i šetrnými léky. K nejužívanějším farmakům patří antidepresiva, která ovlivňují zpětné vychytávání serotoninu. Za nevhodné se naopak považuje dlouhodobé podávání anxiolytik, která obsahují benzodiazepiny.
Jak postupujeme?
Celým procesem vás provedeme krok za krokem tak, abyste věděli, co vás čeká a cítili se v bezpečí.
Jednoduché objednání bez zbytečného čekání
Vyberete si službu a jednoduše se objednáte online nebo nás kontaktujete. Pomůžeme Vám najít vhodný termín i odborníka.
Bezpečný prostor pro první setkání
Na první schůzce společně probereme Vaši situaci, obtíže i očekávání. Cílem je porozumět tomu, co prožíváte, a navrhnout další vhodný postup.
Péče přizpůsobená Vaší situaci
Na základě úvodního setkání doporučíme vhodnou formu péče, psychoterapii, psychiatrickou konzultaci nebo diagnostiku. Vše Vám srozumitelně vysvětlíme.
Dlouhodobá podpora a stabilita
Společně pracujeme na řešení Vašich obtíží tempem, které Vám vyhovuje. Zaměřujeme se na dlouhodobé zlepšení a návrat k psychické rovnováze.
Proč si vybrat naši kliniku AdiCare?
Propojujeme psychoterapii, psychiatrii i diagnostiku, aby vaše péče dávala smysl jako celek, nabízíme komplexní služby.
Poskytujeme péči s důrazem na odbornost, bezpečí a důvěru v prostředí, kde se můžete cítit v klidu.
Navrhneme vám vhodný postup a terapii osobně i online. Termín si snadno rezervujete online nebo přes kontakt.
Poznejte, jak u nás péče probíhá
Začít řešit své potíže není vždy jednoduché, proto klademe důraz na bezpečné a přirozené prostředí už od prvního kontaktu.
Ve videu můžete nahlédnout do našeho přístupu i atmosféry a udělat si jasnější představu o tom, jak péče u nás probíhá.
Nejste si jistí, jak začít?
Společně projdeme vaši situaci a doporučíme další kroky. Můžete nám na sebe nechat kontakt, rovnou si rezervovat termín online nebo využít chat přímo na webu.